VÝVOJ OBCHODU – 1940-1999

Nechte se vtáhnout do obchodů té doby s naším playlistem z konce 20. století!

Vytvořil základ pro slevy nedostatek potravin v celé Evropě během války? Je to dost možné! Nebo to byla nízká kupní síla poraženého obyvatelstva, která v hlavách bratrů Albrechtových zrodila tuto myšlenku? Téměř jistě! Když Théo a Karl Albrechtovi v roce 1946 převzali malý obchod své matky o rozloze 100 m2, nikdo nečekal, že radikálně převrátí svět maloobchodu; ale přesně to udělali…

Zpočátku měli bratři kvůli omezenému množství výrobků omezené ruce, a tak se nechali inspirovat poválečnou spořivostí v Německu a místo moderního a inovativního prodeje, v nějž doufali, když podnik převzali, vsadili na minimalismus. Život v poválečném Německu byl těžký a utvářel způsob, jakým bratři podnikali. Sami měli málo peněz a mohli si dovolit nabízet jen základní zboží. Situace se však pro bratry změnila spíše náhodou, když narazili na geniální obchodní model: nabídněte základní zboží za nízkou cenu a lidé přijdou. Hned od začátku začali snižovat náklady a plýtvání, a to včetně toho, co bylo do té doby v obchodech s potravinami běžné: obsluhy u pultu. Bratři Albrechtové navázali na americkou tradici samoobsluhy, což jim umožnilo dále snížit náklady. Tento postup Aldi využívá dodnes, kdy si zákazníci dávají nákupy do tašek sami!

V Kanadě a Spojených státech se supermarkety rychle rozšířily s rozvojem automobilismu a předměstské výstavby po druhé světové válce. O několik let později se začaly po celém světě rozrůstat do podoby hypermarketů, které dřívější modely posunuly do extrému. Ve Francii založil první z těchto nových gigantů řetězec supermarketů Carrefour v Sainte-Geneviève-des-Bois. Tento nový formát se skládal z 18 automatických pokladen s dopravními pásy, 400 parkovacích míst, benzinového čerpadla, řad a front nákupních vozíků, spousty speciálních nabídek a nízkých cen. Především však čerstvé produkty, potraviny, textil a domácí spotřebiče pod jednou střechou vytvářely dokonalou kombinaci výběru a pohodlí. Zážitek zákazníka v supermarketu se stával lepším pro pracující obyvatelstvo, které nemělo času nazbyt a toužilo po všem pod jednou střechou. S prodlužujícími se pracovními dny nastal také čas přijmout opatření týkající se otevírací doby obchodů. V roce 1946 zavedl řetězec samoobsluh „7 Eleven“ první prodlouženou otevírací dobu od 7 do 23 hodin a slavných „sedm dní v týdnu“, čímž způsobil revoluci ve zkušenostech zákazníků.

romě těchto platebních změn došlo v tomto období také k zásadní změně marketingových přístupů, které jsou stále cílenější. Zejména díky zapojení smyslů a metod jejich aktivace se začal rozvíjet smyslový marketing, který se vyznačoval inovativní „personalizací“.

Co se týče atmosféry, některé obchody si zvykly během nakupován pouštět hudbu, aby zákazníky pobavily a samozřejmě je přiměly zůstat v těchto nových obytných prostorách co nejdéle. Avšak tehdejší technologické prostředky vyžadovaly, aby maloobchodní prodejny zaměstnávaly někoho, kdo by se o nepřetržité vysílání hudby staral. Zde přišel na řadu Muzak (předchůdce společnosti Mood Media), který v roce 1954 vynalezl první nekonečnou hudební kazetu, která „automaticky“ pokryla dobu trvání nákupu.

V roce 1992 se společnost Abercrombie & Fitch stala jedním z největších hráčů na trhu, když změnila svou pozici a zaměřila se na smyslový marketing. Kombinací osvětlení, hudby a čichových signatur se prodejní místa stala skutečným příkladem atraktivity a výsledky prodeje se výrazně zvýšily, což ještě více zdůraznilo význam atmosféry v prodejně, smyslového marketingu a jeho vlivu na celkovou spotřebu.

Ve Francii společnost Mood Media obnovila zvukový design vytvářením personalizovaných playlistů, přičemž jejími prvními klienty byly společnosti Celio a Sephora. Součástí byla práce na přesném zacílení na zákazníky a poskytování hudby, která odpovídala jejich očekáváním. Na počátku 90. let se také objevily v prodejních místech první obrazovky, které sloužily hlavně k reklamním účelům a které se v roce 2000 rozšířily a našly zcela jiné využití.

Smyslový marketing umožňuje “bavit” zákazníka v místě prodeje, ale nebrání prodejcům, aby si položili jednoduchou a nesmírně důležitou otázku: Jak přimět zákazníky, aby se do obchodu vraceli? První odpověď přinesl letecký průmysl, který byl v důsledku deregulace odsouzen ke zvýšené konkurenci. V roce 1981 spustily aerolinky American Airlines program Frequent Flyer, systém odměn pro své věrné zákazníky.

Jak jste jistě pochopili, v té době byly zavedeny první skutečné věrnostní programy, které se rychle rozšířily do dalších odvětví, počínaje hotelovým průmyslem (Holiday Inn a Marriott – 1983), přes půjčovny automobilů (National Rental Car – 1987) až po společnost Groupe Casino a její „Club Avantage“. Brzy následovala další velká jména francouzského maloobchodu, například Galeries Lafayette a BHV na počátku roku 2000.

Získávání věrnosti zákazníků se stává jednou z hlavních výzev ve světě, který se rozhodně orientuje na spotřebitele, kde je konkurence stále tvrdší a digitální ukládání dat postupuje každým dnem. Zákazníci dostávají možnost využít slevových nabídek, díky kterým mohou získat odměnou za své předchozí nákupy produkt zdarma! To je ale zážitek!